Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2017

Naše Vánoce s dvojčátky

Obrázek
Samotný čas kolem vánoc je pro mnohé z nás dosti stresovým obdobím. Někdo si může říct, že s dvojčaty to je rovnou na blázinec. Ráda bych vás ale vyvedla z omylu. Už loni, kdy jsem měla holčičky ještě v bříšku a prosinec se pomalu a jistě blížil, měla jsem jasno, Vánoce rozhodně nebude čas řešit. Termín porodu jsme měli vypočítaný na 22.12.2016 a tak jsem už dopředu objednala cukroví a s vánočním úklidem to taky nijak nepřeháněla. Když se mi holčičky narodily 30.11. bylo jasné, že Vánoce (díky Bohu) strávíme společně doma jako jedna velká rodina. A taky to tak proběhlo - v poklidu. Tedy v rámci možností :-) Už samotná péče o holky byla jedna velká nová životní zkušenost.   Letos jsem občas sklouzla k depresivním myšlenkám jak se blížil vánoční čas, ale holky mě brzo z toho vyvedly. Nenechala jsem nic náhodě. Než se stresovat co mám a nemám, jestli to stíhám nebo nestíhám, objednala jsem nám zase pár druhů cukroví u paní, co jsme měli loni a bylo po stresu. :-) Vánoční dárky se tak ně

Dvanáctý měsíc s holčičkama aneb Slavíme rok.

Obrázek
Čert na Valašsku Jak jsem slíbila, píšu ohledně cesty na Moravu. Vše proběhlo kupodivu vcelku v pohodě. Cesta trvala teda zase kolem 8 hodin, ale stavěli jsme jen 2x. Nějaké kolony a delší pauzy udělaly své. Celou cestu zpět hustě sněžilo, takže se jelo hůř, dojeli jsme v pořádku. Holky se poprvé setkaly s Valašským čertem a ani se moc nebáli. Elenka byla trošku v pozoru, ale jinak dobré. Teď k narozeninám holčiček: Byli jsme se fotit u fotografky. Chtěla jsem holek narozeninové fotečky a pak taky vánoční. Přece jen je to super dáreček pro babičky. No a nebudu maskovat, že nejsem blázen do fotek. :-) Miluju fotky. Akorád jsem zvědavá, kam já to všechno budu dávat. Při představě, že je holkám rok a už mají 3 alba, 1 fotoknihu. Nevím, nevím :-) Bylo to celé takové chaotické, protože holky měli narozeniny ve čtvrtek a v pátek ráno jsme vyráželi na Moravu. No, celkem holky své narozeniny slavili 3x :-) jednou u fotografky, podruhé v den narozenin měli malý dortík a dáreček

Jedenáctý měsíc s holčičkama

Obrázek
Až skoro neuvěřitelně se blíží ten dvanáctý měsíc. Nebudu ale ještě předbíhat, zatím je říjen a plně si ho s holčičkama užívám. Každý den chodíme na procházky i když už není teplo jak to bývalo v předchozích dnech. Na procházce venku s holkama a Frenkem No co se dá dělat, bude zase zima. První holek narozeniny a jejich druhé Vánoce. I když z těch prvních nic neměli, letos si to doufám užijí mnohem víc. I když se Vánoce blíží u nás doma to zatím moc vánočně nevypadá, nějak na to nemám čas. A to je to čím dál horší a horší. :-) Příjde mi až úsměvné, když si vzpomenu jak jsem říkala, nemám čas. To teprve teď nemám moc čas, jak holky všude lezou a hlavně na mě lezou. Jinak co se týče vývoje holek, nějak jsem pozapomněla zapisovat nové věci co umí. Ono vlastně nic extra nového neumí :) chacha a přitom je pořád něco nového. Elenka vyleze na postel, Adélka na to má ještě kraťoučké nožičky. Dolů ale slezou už obě, ještě je ale pro jistotu jistím. Věřím, že když bude potřeba už to slezou

Desátý měsíc s holčičkama

Obrázek
Na začátku měsíce září nás čekala cesta zpět z Moravy. Ze začátku super, holky spali 3 hodiny v kuse takže první zastávka byla až u Jihlavy. Závěr byl horší, ale zvládli jsme to. Jinak doma holky spinkali krásně hned první noc, doma je doma. Občas dám jednu z holčiček do chodítka. Máme jen jedno, co bylo schované u rodiny na půdě. Nejsem moc zastánce chodítek. No a tak jsem takhle jednou dala Elenku do chodítka a koukám, ona ji Adélka tlačí po místnosti. :) Aaaaa už se začíná projevovat výhoda dvojčat. Elence vylezli další dva zoubky, takže už má dva nahoře a dva dole. Adélka zatím nic, dává si na čas. S čím si na čas nedávájí je rozhodně povídání. Žvatlají od rána do večera, výskají a různě se dožadují toho, co si zrovna usmyslí. :-) Elča objevila zvuk Brrrrrrrr....takže celé dny někam jede - pusou. A teď ještě pár foteček. Na hradě Točníku Váleníčko v posteli Řádění v psím pelíšku Na vycházce - jedna se nese a druhá se veze Chystám pro vás napsat prv

Devátý měsíc s holčičkama aneb Prázdniny na Moravě

Obrázek
V zooparku Chomutov Tento měsíc jsme plánovali strávit na Moravě. Takže nás čekala dlouhá cesta, holčičky to zvládli. A tak si je konečně mohla užít i babička s dědečkem. Co se týká vývoje holčiček tak Elenka už perfektně sedí, Adélka si dává načas, není to pro ní asi důležité. Obě lezou po čtyřech jako závodnice. Ke všemu se staví, Elenka umí už i slézt. Adélka vyleze ale pak řve, protože se bojí jít dolů aby nespadla. Je to takový náš malý vozembouch, klidně se pustí a pak padá dozadu. Při některých pádech se mi ježí vlasy hrůzou na hlavě. Uspávání je docela makačka, člověk u toho stráví až 1,5 hodiny. Jestli nepřijdu o nervy tak už asi nikdy. :-) Než jsme odjeli na Moravu zajeli jsme se ještě podívat do Zooparku v Chomutově, je to takový obrovský park a sem tam nějaké zvíře. Byla to fajn procházka, holky byli hodné a na závěr si pohladili oslíka a poníka. I takhle se dá spát. Tentokrát cesta na Moravu nebyla tak šílená. Na poslední chvíli jsme se rozhodli jet přes

Osmý měsíc s holčičkama aneb Sbohem klidné rodičovství

Obrázek
Tento měsíc by se dal nazvat měsícem pohybu. Protože holky už se začínají zvedat ze země. Jako první s tím začala Adélka, postaví se na čtyři a houpe se. Když jsem poblíž vyleze na mě a zkouší se postavit. Elenka se poprvé pokusila posadit, přehoupla se na prdelku a nohy měla ještě pod sebou ale to se vymaká. :-) Jinak se holky už hezky smějí, reagují na sebe a berou si hračky. Když se jim něco nelíbí umí to dát náležitě najevo. Třídíme prádlo na žehlení V polovině měsíce července vylezl Elence druhý zoubek. Adélka už leze po čtyřech a ráda se hrabe ve Frenkovo miskách, už jsem je musela přestěhovat. Elča ovšem nezahálí a trénuje zase posazení. Tyto pokroky se samozřejmě neobejdou bez pádů, Adélka je vyloženě vozembouch. Pořád padá a pořád řve. To je sranda Elča už taky sebrala odvahu a dokáže na mě vylézt nebo na Adélku, která jak jinak než zase řve. :-)Je s nimi stále větší legrace. Přijde mi, že jakmile si člověk na něco zvykne objeví se zase něco nového, co už ho

Sedmý měsíc s holčičkama aneb První zoubek

Obrázek
Na začátku června nás čekalo přivítání holčiček jako občánků našeho města. Holky to zvládli statečně a my máme krásnou památku.  Tak k couvající Adélce se už přidala i Elenka, to je radosti. :-) Adélka je už pěkný rychlík. Pomaloučku se už umí plazit i dopředu.  Tento měsíc nastupujeme s Adélkou do nemocnice v Hořovicích, kde budeme na pozorování kvůli nasazení léku na Hemangiom, který má Adélka od narození. Vše proběhlo dobře, lék snáší v pohodě a tak jsme brzy zase doma u Elenky a tatínka.  A pozor! Elenka má venku první zoubeček. Proto byla tak protivná. A teď ještě pár foteček. :-) Hořovice - v zámeckém parku Zkouška nošení holek v nosítkách Naposledy v hlubokých korbičkách A jak holky rostou?     Krásně. Jen váhy a míry nemáme. To až za měsíc.

Šestý měsíc s holčičkama aneb Půl roku za námi

Obrázek
Šestý měsíc připadá na Květen. Ty jo, už půl roku je holčičkám. Toto letí! Adélka už umí couvat, zapře nožičky a zvedne zadeček a ručičkama se odstrčí - šikulka. Elenka zatím jen leží a vzteká se, ještě že má tu ségru, která ji kdyžtak podá hračku. :-) Nosíme co to jde, na úvodní fotce jsme poprvé navázali na záda úvaz zvaný Batoh. Sesterská láska  Tento měsíc jsme taky nechali píchnout naušničky, rozhodli jsme se pro píchnutí u dětské doktorky a nenastřelovat je. Takže už máme doma princezny s naušničkama, vypadají tak jinak, tak hezky. V polovině května má Frenk narozeniny. Byli mu 4 roky a tak jsem mu udělala dortík a náležitě jsme to oslavili házením hraček. Holky se poprvé začli chechtat nahlas. To bylo tak kouzelné. Pro ukázku zkusím vložit video, tak snad vám to půjde přehrát. Lenošení na dece s holčičkama Venku je konečně krásně, takže když jdeme na procházku vezmu s sebou deku a lehneme si na louce. Frenk se vyběhá a holky se mohou kochat přírodou. O

Pátý měsíc s holčičkama aneb Začínáme s příkrmy

Obrázek
Pátý měsíc připadal na Duben. Čekala nás dlouhatánská cesta na Moravu k manželovo rodičům, jeli jsme ji něco kolem 8 hodin. Celkem mazec, nemyslíte? Stavěli jsme 6x a to minimálně na půl hodiny. Ke konci byli holčičky už opravdu vyřízené, kdo by nebyl. Já toho měla taky plné brýle a to už jsem na tu cestu zvyklá. Jen jsem musela ještě řídit a dávat pozor. Nevýhoda je, že v našem autě se dozadu vejdou jen vajíčka a mezi ně už se nikdo nevejde. Takže holky to museli zvládnout vzadu sami. No každopádně jsme to nějak zvládli a já se děsila cesty zpátky, ta nakonec nebyla tak šílená, jak jsem se bála. Ten pláč je prostě strašně depresivní, nevím jestli jen pro maminky, nebo i pro ostatní účastníky. Já z toho byla každopádně vždycky hrozně na nervi. Jsem teda nervák :) to se přiznám.  Holčičky mě ale celkem zkoušejí a myslím si, že se stávám čím dál tím víc odolnějším nervákem. :-) Ke konci měsíce jsem měla v plánu začít dávat holkám příkrmy. Abych byla přesnější, ochutnávat. Moc

Čtvrtý měsíc s holčičkama

Obrázek
 Jak rosteme: Elenka 6kg/55cm a Adélka 6,20kg/58cm Dovolím si říct, že tento měsíc byl co se týče vývoje holčiček velice efektivní. Naučili se toho spousty, ale pěkně od začátku. Krásně pasou koníčky, obě se skvěle převalují ze zad na bok. Adélka se celý měsíc snaží otočit ze zad na bříško a už na sebe reagují úsměvy . Jakoby si povídali. Elenka poprvé spinkala celou noc, asi dáreček k jejímu svátku, který měla poprvé 16.3. Za dva dny po Elenčině svátku holky poprvé zvládli držet hračku v ručičce . No, budou se mít jak zlobit :) Jinak se během měsíce března nic zvláštního neodehrálo.Můj celý svět se točí jen kolem holek a moc času na ostatní věci nezbývá. A tak teď ještě pár foteček.  Tady si hráli pod hrazdičkou, já si potřebovala vyluxovat a když sem po chvilce přišla je zkontrolovat, spinkali. :-)   Pasení koníčku na gauči. Kámošení s Frenkem

Třetí měsíc s holčičkama aneb První cesta na západ.

Obrázek
Třetí měsíc připadal na měsíc únor. Čekal nás první pobyt bez tatínka mimo domov. Jeli jsme k prababičce do Západních Čech. Cesta trvala něco přes 2 hodiny a holky to zvládli perfektně, celou cestu spinkali. Upřímně jsem si oddechla, dost jsem se toho bála a taky jsem si netroufala jet sama. Přijela pro nás teta. Cestování s dvěma miminky je celkem fuška, tolik krámů, ten velkej kočárek, co vám zabere celý kufr a ještě se ani na zadní sedadla k dětem nevejdete, protože ty autosedačky - vajíčka jsou poměrně prostorné. Týden jsme nějak přežili a brzy jsme byli zase doma. Tento měsíc jsem se poprvé odvážila holky navázat obě do šátku. Byla to makačka i s pomocí manžela. Sama bych to nezvládla, hrozně se o holky bojím. Ale bylo to příjemné, mít je obě na sobě. Taky jsme konečně navštívili více našich příbuzných a kamarádů. Holčičky se už přetočí z bříška na bok, takže musíme dávat pozor aby nám nespadli z výšky. A Elenka už začala žbleptat. Jak rostou? Adélka 5,3kg/54cm a Ele

Druhý měsíc s holčičkama

Obrázek
Jak rostou: Adélka 4,7kg/52cm a Elenka 4,9kg/54cm Druhý měsíc holčiček jsme zahájili v nemocnici, kde nás po 3 dnech propustili. Přesně za týden, jsem se vezla do nemocnice znovu, opět žlučník. Tentokrát tatínek dovezl holčičky taxíkem. To jsou malé cestovatelky už od prvních dní. :-) Mě do smíchu moc nebylo, protože 10.1. jdu pod kudlu. Takže dvě operace během šestinedělí, super. Vše proběhlo jak mělo, já se probudila bez žlučníku a náš statečný tatínek se staral o holčičky jeden den doma sám s pomocí babičky. Zásoby mléka sem jim udělala, bylo mi sice trošku úzko, ale potřebovala jsem se co nejdřív dát do pořádku. Hned druhý den ráno přijeli holčičky za mnou do nemocnice. Za necelých pět dní jsme šli domů. Člověk by si pomyslel, že toho na první dny v novém roce bylo už dost. Ale omyl. Jednoho dne ráno, přesně 15.ledna mi zvoní mobil. V telefonu mi sestřička z nemocnice oznámí, že mi zemřel děda včera v noci. Toho je už na mě trošku moc. Já myslela, jak si budeme užívat pohodičku s