Budeme rodinka

Celou noc jsem přemýšlela, jak originálně to oznámím budoucímu tatínkovi. Myslím, že se mi to povedlo, posuďte sami.


Oznámení jsem vytvořila ve wordu a poslala manželovi emailem. Čekala jsem hodinu po odeslání emailu, ale manžel se zrovna neměl k tomu, aby šel kontrolovat email. Pak jsem nenápadně manželovi řekla, že jsem mu něco poslala, jestli se na to nechce jít podívat. Znuděně se tedy zvedl a odešel do pracovny. Já zůstala v obýváku a čekala na reakci. Uběhlo 10 minut a stále se nic nedělo, tak jsem se ho šla zeptat, jestli už to viděl. On mi s klidem odpověděl, že ještě ne. Tak jsem šla na záchod, čekala jsem a byla jsem celá nervózní. Najednou mi někdo ťuká na dveře, otevřu a manžel ve dveřích, vykulený říká: "Lásko, já tomu nějak nerozumím." A tak mu říkám, čemu jako nerozumíš? Čekáme miminko. :-)
V tu chvíli měl slzy v očích a já byla hned u něj, objal mě. Šli jsme pak spolu do ložnice a povídali si o tom v jakém měsíci asi jsem, jak je miminko velké a jaké to bude. Podle všech výpočtů jsem byla asi ve 4. týdnu. Druhý den jsem volala na gynekologii a objednali mě až za 3 týdny, že se do té doby může ještě mnoho pokazit. Nekonečné 3 týdny.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Můj vysněný porod aneb Jak se rodí s anděly

Šestý měsíc s holčičkama aneb Půl roku za námi

Dvojčata na cestách - Baltské moře