Jedenáctý měsíc s holčičkama

Až skoro neuvěřitelně se blíží ten dvanáctý měsíc. Nebudu ale ještě předbíhat, zatím je říjen a plně si ho s holčičkama užívám. Každý den chodíme na procházky i když už není teplo jak to bývalo v předchozích dnech.
Na procházce venku s holkama a Frenkem
No co se dá dělat, bude zase zima. První holek narozeniny a jejich druhé Vánoce. I když z těch prvních nic neměli, letos si to doufám užijí mnohem víc. I když se Vánoce blíží u nás doma to zatím moc vánočně nevypadá, nějak na to nemám čas. A to je to čím dál horší a horší. :-) Příjde mi až úsměvné, když si vzpomenu jak jsem říkala, nemám čas. To teprve teď nemám moc čas, jak holky všude lezou a hlavně na mě lezou.

Jinak co se týče vývoje holek, nějak jsem pozapomněla zapisovat nové věci co umí. Ono vlastně nic extra nového neumí :) chacha a přitom je pořád něco nového. Elenka vyleze na postel, Adélka na to má ještě kraťoučké nožičky. Dolů ale slezou už obě, ještě je ale pro jistotu jistím. Věřím, že když bude potřeba už to slezou sami. K tomu aby pochopili jak slést, jsem zavedla slovíčko NOHY. Znamená to, že se mají otočit a nejprve dát nožičky dolů z postele a pak se sesunou zbytkem tělíčka. Jsou velice chytré, pochopili to skoro hned. Stačí prostě pořád opakovat tu věc, takže jeden den to u nás bylo pořád jen NOHY, NOHY, NOHY a pak šíkulka. Bravó. :-)

Elenka poprvé na autíčku, tatínek ji jistí.
Další věc na kterou jsem jednou odpoledne úplně zírala, bylo
když se Adélka postavila k odrážedlu a tlačila ho a šla za ním. Druhý den to hned zkusila i Elenka. A teď je na denním pořádku, že se vozí vzájemně. Výhoda dvojčat. :-) A je to děsná legrace je sledovat. Taky se teda umí už pěkně prát o to, kdo bude troubit a nebo sedět na tom autíčku.
Elenka mě taky pěkně vyděsila, přijdu do ložnice a ona visí na postýlce zvenku. Prostě si vylezla na postýlku, stála nohama na matraci a rukama se držela těch tyček. Má sílu v rukách, přitáhne se i několikrát. A naštěstí nespadla. Ona je v tomto velice opatrná. Ráda různě prolézá, nejlepší jsou asi moje nohy. Stačí abych si sedla na zem a chce podlézat po mými koleny a nebo za zády.
Teď si taky obě velice oblíbili lést na gauč, z toho teda zase moc nadšená nejsem já. Adélka miluje shazovat polštáře a Elenka lítá sem a tam. Nevím co je láká na tom, lést z gauče na jídelní židličky které jsou hned vedle. Každopádně pro strach mají uděláno obě dvě.

Jinak nás čeká zase cesta na Moravu, tak vám potom napíšu zážitky z cest a jak dlouho nám to trvalo. Mám z toho celkem hrůzu, holky už tolik přes den nespinkají, takže sem si nahrála písničky do mobilu a snad to nějak zmáknem. Co nám taky jiného zbývá.

A jak holky rostou? Rostou jako z vody :-) míry nemáme, na kontrolu jdeme na začátku prosince. Takže napíšu až v dalším deníčku.



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Můj vysněný porod aneb Jak se rodí s anděly

Obrázek
Tohle těhotenství uteklo tak rychle, že jsem to nestihla ani nějak prožívat. Je pravda, že ten závěr byl už s holkama poměrně náročnější. Navíc mě ke konci často trápili poslíčci. A pokud si myslíte, že když už jste těhotná po druhé že určitě poznáte, že budete rodit tak v mém případě omyl. :) S holkama jsem totiž jela do porodnice jen jednou "zbytečně" a to si mě tam týden nechali. Ale s Kubíčkem jsem tam byla minimálně 3x :) jako že už, ale samozřejmě jako naschvál, vždy když sem tam po probdělé noci strávené ve sprše dojela, Kubík si usnul. A dělal jako že nic. To jsem ještě vůbec netušila, že pravé kontrakce budou opravdu něco jiného a že to půjde rozeznat. Ten den, kdy se Kubík rozhodl přijít na svět začal úplně stejně jako poslední předchozí dny. V noci mě vzbudil divný pocit v podbřišku, pak nervozní nohy a takové divné bolesti v kříži. Pravidelně jsem si dávala mezi 2 a 3 hodinou ranní sprchu nebo vanu. Jenže tentokrát to bylo jiné v tom, že jsem trošku zakrvácela. S
Další informace

Šestý měsíc s holčičkama aneb Půl roku za námi

Obrázek
Šestý měsíc připadá na Květen. Ty jo, už půl roku je holčičkám. Toto letí! Adélka už umí couvat, zapře nožičky a zvedne zadeček a ručičkama se odstrčí - šikulka. Elenka zatím jen leží a vzteká se, ještě že má tu ségru, která ji kdyžtak podá hračku. :-) Nosíme co to jde, na úvodní fotce jsme poprvé navázali na záda úvaz zvaný Batoh. Sesterská láska  Tento měsíc jsme taky nechali píchnout naušničky, rozhodli jsme se pro píchnutí u dětské doktorky a nenastřelovat je. Takže už máme doma princezny s naušničkama, vypadají tak jinak, tak hezky. V polovině května má Frenk narozeniny. Byli mu 4 roky a tak jsem mu udělala dortík a náležitě jsme to oslavili házením hraček. Holky se poprvé začli chechtat nahlas. To bylo tak kouzelné. Pro ukázku zkusím vložit video, tak snad vám to půjde přehrát. Lenošení na dece s holčičkama Venku je konečně krásně, takže když jdeme na procházku vezmu s sebou deku a lehneme si na louce. Frenk se vyběhá a holky se mohou kochat přírodou. O
Další informace

Dvojčata na cestách - Baltské moře

Obrázek
Pro naši letošní dovolenou jsme si vybrali moře. A protože jsme se děsili představy trávit spousty hodin na cestě s dvěmi malými dětmi v autě, zvolili jsme Baltské moře na polské straně.  Cesta nám trvala včetně hodinové kolony u Štětína dohromady 7,5 hodiny. I přes to, že mapy.cz hlásily optimisticky něco kolem 5,5 hodin čisté jízdy. Zastávky jsme měli tři, dvě v Německu a jednu v Polsku. Rozdíl byl markantní. Po německé dálnici se jede skvěle, řidiči jsou ohleduplní a opravdu dodržují rychlostní omezení. Poláci jsou v dodržování povolené rychlosti trošku jako Češi. Asi si to dovedete představit :-) Okolí ubytování Apartma Deluxe Ubytovaní jsme našli přes booking.com ve městečku Miedzyzdroje - apartmán v Dom Gościnny Marzena. Podle fotek vypadalo ubytování velice dobře a skutečnost byla ještě o dost lepší.Všichni jsme byli spokojení včetně holek, ty hlavně proto že kolem ubytování byli různé figurky - trpaslíci a zvířátka, které musely pokaždé, když jsme šli kolem vždy
Další informace