Pouhá myšlenka aneb Nový začátek

V loňském roce jsme se rozhodli pro koupi bytečku ve Slaném a na začátku února jsme se do bytu nastěhovali. Celý únor jsem si pohrávala s myšlenkou, že vysadím antikoncepci. Beru je už poměrně dlouho, nemyslím si, že by to bylo dobré. Hlavně když teď už by to nebyl problém, stát se rodičem.
Poslední pilulku jsem si vzala tedy 18.2. a pak pokračovala ve svém životě bez pilulek. S manželem jsme si řekli, že tomu necháme volný průběh.  Takže se dá říct, že to byl nový začátek ve všem. Zabydlujeme se a vybavujeme byt. Je nový měsíc Březen a bez antikoncepce je mi fajn. Celkem jsem se toho bála, ale zbytečně. Měsíc uteče jako voda v řece a je tu Duben. Manžela tento měsíc čekají pracovní cesty, takže já si užiji být v novém bytě a městě sama. Né tak sama, dorazí má sestra s dcerkou, takže taková dámská jízda.
10.4. vyzvedávám sestru s dcerkou a jedeme k nám do Slaného. Poslední dny mi je nějak divně, nevím jak to popsat ale prostě se cítím jinak. Napadla mě otázka, jestli pak nejsem těhotná. Nevěřím tomu, nebo spíš ještě tomu nechci věřit. Proto těhotenský test nekupuju a říkám si, že to ještě počká, však to neuteče. S holkama si ten týden užijeme, cestujeme a povídáme si. Když odvážím sestru, nedá mi to a zaběhnu koupit dvě těhotenské testy. Druhý den mě čeká focení svatby mé kamarádky, takže to není vhodná příležitost, dělat si test. Nechám to tedy až domů. V sobotu jedu fotit svatbu a večer jedu za manželem do Slaného. V 8 večer seberu odvahu a jdu si udělat test. Sedím na záchodě, čtu návod a jde se na věc. Koukám na proužek papírku a jedna čárka, pak stín druhé čárky. Co to znamená, beru návod s vysvětlivkama. Znovu koukám na proužek papírku. Asi sem těhotná, asi určitě sem těhotná. Srdce mi bije až v krku. Nemůžu tomu uvěřit, tak zvláštní pocit, jsem ráda, zároveň mám obavy. Manželovi to řeknu až zítra, dnes to musím zpracovat. Ještě pak googlím a je to fakt, jsem těhotná. Druhý den ráno nemůžu dospat, vstanu a udělám test znovu. Stejný výsledek, je to jasné. Čekáme miminko!

Přemýšlím, jak originálně mu to oznámit, je tak roztomilej, že nic netuší. Mám pocit, že to na mě musí jít poznat. Nejde. Mám obavy, aby to vzal dobře a jak to vše bude.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Můj vysněný porod aneb Jak se rodí s anděly

Šestý měsíc s holčičkama aneb Půl roku za námi

Dvojčata na cestách - Baltské moře