Slavíme patnáct měsíců aneb Všechno je jinak!

Už dlouho jsem vám nenapsala žádný článek. Jeden z důvodů je ten, že nebyl čas. Ale nebudu se vymlouvat. Čas by se určitě našel :-) spíš jsem neměla ten správný pocit, že je co říct. Holky udělaly teda obrovský posun, když to vezmu od oslavení jejich prvního roku.
Jedna zásadní změna je v tom, že Elenka už chodí. Chodí doma, chodí venku, jakoby lezení po čtyrech už dávno zapomněla. Adélka je tomu asi měsíc, už začíná taky chodit. Teď poslední dny se už pokouší chodit sama, takže třeba projde celou chodbou v našem bytě. A venku už taky běhala. Delší dobu chtěla pořád za ruku a mít jistotu. No a tento týden lítá jak ďáblík úplně sama.
Hlavní je se tím nijak nerozrušovat a nechat to rozhodnutí kdy a jak bude chodit jen a jen na samotném dítěti. My jsme doma měli sice chodítko, ale holky v něm byli asi tak 3x každá. Jednak se o něj přetahovaly a druhak já sem je do toho nechtěla dávat, nemá to moc dobrý vliv na vývoj. Chtěla jsem, aby se rozhodly prostě sami kdy zvládnout jít a nebo kdy je lepší lést po čtyrech. A myslím, že u Elenky jde vidět ta výhoda, že k tomu dospěla sama. Chodí krásně, žádné kolébání se či šmatlání. Adélku zatím nemůžu moc zhodnotit, protože chodí jako po deseti pivech :-) ale balanc rozhodně udrží.

Co se šátkování týče, měla jsem trošku strach, že když holky začnou chodit zájem opadne. Je pravda, že tak čtrnáct dní možná i měsíc jsme nosily mnohem méně. Nastal teď celkem zvrat a jak byli ty mrazy, začala sem holky uspávat doma právě pomocí šátku či nosítka. Různě to kombinujem, asi podle nálady. Jinak jsme totiž chodily spávat do kočárku ven, takže dvouhodinová procházka byla na denním pořádku. Ještě k tomu spánku, taky docela velká změna od holek narozenin. A to ta, že my přestaly spát dvakrát denně. :-) Pááá pááá občasné volno. :D Byl to pro mě teda upřímně celkem šok, zjistila jsem že se ze mě stal docela konzervativec při naučení nějakého režimu. Takže docela trpím, ale už jsem si zase zvykla. Takže už čekám brzy nějakou změnu. :) :)

Teď už jen stručně popíšu, co nového u holek. Začaly se pokoušet samy jíst, to je děsná sranda. Člověk to nemůže hrotit, že je jogurt či polévka ve vlasech a různě po židličce. Taky se docela dost rozpovídaly. Různě žbleptají a co je velice srandovní, když nadávají Frenkovi (náš pes). Prostě vypozorovaly ten tón, když mu nadávám a hned spustí. Jako upřímně, chudák Frenk, protože dostat vynadáno 3x za jednu věc, musí být nadšený. Holky ho umí taky hezky hladit, no ale samozřejmě taky zlobit - tahat, plácat atd.
K tomu jak holky začaly "mluvit" hodně často ukazují na věci, když jim něco řeknu, není to nic nového třeba, tak často rozumí a běží to udělat. Příklad: Dnes ráno sedíme v obýváku a říkám Elence, půjdeme si vyčistit zuby jo?? A ona se sebrala a utíkala do koupelny a ukazovala mi kartáček.
No a už abych se dostala k tomu co vám chci říct, absolvovala jsem kurz znakování pro slyšící děti. :-) Jsem z toho nadšená, hned první den po kurzu jsme zavedly několik znaků. Tak uvidíme. Určitě o tom napíšu více v dalším článku.

Užívejte si první jarní dny.